Santino

Santino je středně velké město, obklopené ne příliš vysokými, místy pobořenými hradbami a vybavené několika branami. Na západě se nad městem tyčí pevnost a za ní se táhne hřeben hor. Tato pevnost, podle níž dostalo Santino své jméno, kdysi sloužila k vojenským účelům, později k obraně města, které se kolem ní začalo rozrůstat. Pevnost dělí od města řeka a bílý kamenný most. Nyní je opuštěná, ale i bez ní Santino vesele vzkvétá. Východní strana znemožňuje hladký přístup do města kvůli prudkému kamenitému svahu, stejně tak je těžké dostat se do Santina i ze severu, kde podobný svah pokrývá ještě hustý les. Santino je vzdálený vod moře, proto místní obyvatelstvo nemá prístup k čerstvým rybám, nebo mušlím. Obyvatelé si ale zvykli na jinou pochoutku, ktorou by ste jen težko jinde hledali.

Město láká poutníky na dálku vůní, která se line z hostince U Pečené krysy. Santino je zároveň sídlem stejnojmenného cechu, který zde nahradil králem rozpuštěnou gildu Bojovníků za slávu a čest.

Starosta města sídlí v honosné radnici poblíž východní části hradeb. Náměstí je centrem trhů a jarmarků a je oblíbeným místem setkávání místních obyvatel. Za zmínku také stojí překvapivě rozsáhlá síť kanalizace a stok, kterými je město doslova prošpikované. Krysy, které tu mají hotový ráj, pravidelně pacifikují členové místního cechu. Město má i několik klidnějších částí, zastavěných nízkými skromnými domky a chalupami Santiňanů. Nutno říci, že tyto čtvrti jsou nejupravenějšími a nejčistšími částmi města. V jedné takové čtvrti sídlí i zmíněný vyhlášený hostinec, sídlo cechu, jenž vede charismatický trpaslík, don Feneref. Jeho lidé znají město jako své boty a starají se o to, aby Santino pozvedli na vyšší úroveň – a tím ho přetvořili k obrazu svému.